top of page
MOJE TVORBA TAKÉ ZDE:

RECENZE: Harlej - Zatím je to dobrý


"Zatím je to dobrý", dušuje se kapela Harlej v názvu nového, desetiskladbového alba, které vyšlo na podzimní hudební trh v říjnu roku 2023. Stalo se tak tři roky po vydání velmi úspěšného alba Smutku dávám sbohem (recenze zde) , které nastavilo celkem vysokou laťku pro dalšího studiového nástupce a přestože je i na desce Zatím je to dobrý několik zdařilých písní, nutno už na začátku recenze podotknout, že tuto laťku bohužel nepřekonala. Jak tedy nová deska zní?


Pokud mám hodnotit album jako celek, můžeme začít u méně důležitých věcí a to je obal desky. Cover alba na mě nepůsobí zrovna nějak hezky. Jako nápad k názvu alba určitě povedený, ale asi ne zrovna graficky zdařile ztvárněný. Na první pohled působí jako nějaký retro přebal gramo desek z let minulých, což byl možná i úmysl, ale asi by to šlo udělat i tzv. "čučavěji". Zbytek bookletu, včetně fotografií v něm už vypadá designově o poznání lépe. Nechybí ani tradiční fotografie celé kapely na zadním přebalu alba s docela vtipným nápadem, ovšem taktéž ne zcela graficky dotaženým k dokonalosti.

Toliko ve stručnosti k tomu, k čemu se možná posluchači na streamovacích službách ani nedostanou a nyní se pojďme věnovat té zásadnější, hudební části. Prvními vlaštovkami z nové desky byly singly Zatím je to dobrý a následně Tak mi zavolej. Prvně jmenovanou už si kapela vyzkoušela na publiku během letních festivalů a zdá se, že se relativně uchytila. Není to žádná vypalovačka, spíše skladba ve středním, až pomalejším tempu s celkem zpěvným refrénem a jelikož je podle ní pojmenovaná celá deska, zařadila ji kapela i hned na začátek jejího tracklistu. Jako předčasná upoutávka na nové album sloužila celkem obstojně a je to klasický novodobý Harlej. Nicméně stále jsem čekal, že kapela příjde ještě s něčím lepším. Tím se zdál být už první poslech dalšího singlu Tak mi zavolej, kde zní docela povedená kytarová vybrnkávačka v refrénu spolu se zvonivou kytarou akustickou a celé to působí tak nějak pohodově, ovšem do doby, než se spustí refrén. Tady mi sakra něco nesedí. Tohle nejsou klasické Harlejovské sbory a je v něm až moc slov, které kazí celou melodii. Přitom ta pecka měla od začátku celkem slušný potenciál. No dobrá, počkám tedy na celou desku.

A na ní se bohužel tenhle nešvar s nějak špatně nahranými sborovými refrény opakuje celkem často. Harlej měl vždycky silné sborové refrény, pořádné chorusy, které vyzývaly k tomu si to zařvat s nima, podobně jako např. Kabát. Anebo je zpíval jen sám Tomáš Hrbáček, jako právě na předposlední desce Smutku dávám sbohem, kde byl jeho hlas více vytažený nad ostatní a znělo to taky dost dobře, ovšem na téhle nové desce mému uchu většina těch refrénů zkrátka nelahodí. Z bookletu se nedozvíme, kdo všechno se na sborech podílel, ale příjdou mi prostě nějak špatně nahraný, smíchaný anebo prostě na Harlej atypický. Občas nevím, jestli tam slyším i nějakej ženskej vokál, Kolinsse nebo nějakej úplně jinej hlas, každopádně kdyby refrény zpíval v mnoha případech jen sám Hrbáček, znělo by to asi lépe. Třeba ke konci písně Můžeš mít, kdy z těchto sborů vyjede jen sám Hrbáčkův hlas a zpívá "Můžeš jít až tam za okraj", tak je na tom jeho čistý hlas v porovnání mnohem lépe. V mnoha případech tam ani ty vícehlasé zpěvy nejsou vůbec podle mě potřeba. Je to právě jedna z věcí, která mi kazí dojem z celé desky a ta druhá je nějaký "ušlápnutý" zvuk kytar. Těžko to popsat v textu, ale přestože jsem si desku pouštěl na více zařízeních i do sluchátek, tak ta nahrávka má nějakej plochej přidušenej zvuk a kytary vůbec nemají ten pověstný tlak z beden. Nevím, zda kapela nahrávala desku na nějaké nové aparáty, každopádně starší nahrávky zněly na můj vkus mnohem lépe. Ale možná to byl z její strany pokus o změnu, která se někomu může líbit, jinému méně. K dobru kapely naopak přičíst, že zde nástroje znějí tak, jak byly nasnímány, bez nějakých samplů apod.

Co se týče písniček samotných a jejich skladby, tak to je pořád Harlej, jak ho známe. Podílelo se na nich již osvědčené duo Rauer/Miřátský, přičemž prvně jmenovaný má na starosti hudbu a druhý je již neodmyslitelným textařem tohoto souboru, jehož texty patří k těm nejlepším na domácí scéně. Z těch nejzdařilejších na nové desce lze určitě zmínit ten v baladě Svatební košile. Píseň začíná sice pro Harlej poněkud netypicky znějící vyhrávkou na akustickou kytaru, kdy máte pocit, že posloucháte úplně jinou kapelu a na konci téhle pasáže byste u jiných možná očekávali zacinkání zvonkohry či klávesy, ale tady se naštěstí vše změní k lepšímu z počátkem Hrbáčkova zpěvu a s nástupem refénu, který díkybohu zpívá Tomáš sám. Přidanou hodnotou je pak nástup živých smyčcových nástrojů a ve finále je z toho docela silná romantická balada, kterou budou mít posluchači rádi.

Když jsem slyšel první nápěv následující písničky Vstávej, tak první mi hned problesklo hlavou, že je to kopírka Paradise City od Guns´N´Roses. Frázování sloky spolu s bicími se tomu hodně přibližuje a pokud to nebyl úmysl, tak holt už vše bylo asi vymyšleno, jak se říká. Písně Nech to bejt a Pořád stojím na nohou bych asi rád slyšel v živém podání. Písně to totiž nejsou vůbec špatné. První z nich má chytlavý zpěvný refrén, jen mi prostě asi vadí jeho studiové zachycení (viz. výše), druhá je zase asi nejsvižnější peckou na desce. Dle mého je však asi nejchytlavější peckou předposlední Stůj při mě. Tady mi ten refrén nijak nevadí, dokonce v něm i krásně zní kytarová vyhrávka, je v něm jednoduchý, zpěvný a zapamatovatelný slogan ("I když někdy každej krok mně málem trvá rok...."), trošku se přibližuje k písničce Tráva z minulé desky a myslím si, že má velkou ambici stát se podobným hitem. Sice je malinko přibržďená ve slokách, ale to by zas zněla jedna písnička jako druhá, takže tady mi to ani tak nevadí a refrén ji naopak skvěle osvěží. Píseň Zejtra bude líp je spíš z ranku těch akustičtějších, i když není čistě akustická a zní zde i kytary zkreslené. Je to taková optimistická pohodovka a na podobné písně už jsou posluchači u Harleje zvyklí. Text je o tom, že i když někdy všechno stojí za ho*no, tak žijeme tady a teď a zejtra ráno prostě bude zase třeba líp. V podobném duchu se ostatně nese odkaz většiny písní na tomhle albu.

Píseň Osm statečných jsem si záměrně nechal na konec, abych s ní pomyslně mohl spláchnout i celou tuto recenzi :) V jejím textu si totiž Harlej vystavil pomyslnou omluvenku pro všechny rádce, kritiky i pochybovače a zpívá se zde jasně: "Jenže já už fakt víc nehledám, stačí když teď bordel udělám... Hej máš to vážně marný a nic nezměníš, vím, jde to se mnou z kopce víc než dřív...." Jinými slovy, "říkejte si co chcete, my si stejně pojedem to svoje!" Kapela už taky za ta léta něco dokázala a má na to právo, což zde s lehkou nadsázkou učinila vetknutím do písně.

Písničky na novém albu tedy nejsou úplně špatné, album jen možná potřebovalo ještě chvíli dozrát. Deset songů je poslechově tak akorát, ovšem chybí zde vyloženě jasný hit. Ten se možná nějaký časem vykristalizuje, ale zatím zde postrádám takové silné pecky, kterých na předchozích deskách bylo více jednoznačných. Harlej prostě jednou za čas dokáže vyprodukovat i slabší desky a tuhle bohužel asi nebudu považovat za nejsilnější v jejich diskografii, přestože mám kapelu rád a na její koncert se vždy rád zajdu podívat. Těším se ale i na živé podání nových písniček. Právě na koncertech si možná některé spraví reputaci.

Comments


  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram
 THE ARTIFACT MANIFAST: 

 

This is a great space to write long text about your company and your services. You can use this space to go into a little more detail about your company. Talk about your team and what services you provide. Tell your visitors the story of how you came up with the idea for your business and what makes you different from your competitors. Make your company stand out and show your visitors who you are. Tip: Add your own image by double clicking the image and clicking Change Image.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY: 

Přihlaš se pro odběr novinek:

 SEARCH BY TAGS: 
ponavafest.png
bottom of page