RECENZE: Trautenberk - Sojčí terror

V závěru roku 2025 se na české rockové scéně urodilo mnoho zajímavých hudebních alb a jedním z nich je jistě i Sojčí terror od kapely Trautenberk. Jedná se o pátou studiovou desku téhle šumavské kapely, která už se stabilně usadila mezi předními tuzemskými rockmetalovými soubory a tímhle albem chtěla příslušnost mezi špičkou potvrdit.

A také si na něm dala patřičně záležet. Album údajně vznikalo necelé tři roky a dle sdělení kapely se jedná zatím o její nejpropracovanější počin, který se pekl ve studiu SONO za pomoci uznávaného producenta Milana Cimfeho. Zde částečně vznikalo už i předešlé album Vzpoura kanců, které bylo rovněž povedené, na Sojčím terroru je znát zase jistý posun kapely kupředu, aniž by se však nějak odklonila od svého specifického stylu. Opět se zde můžeme dočkat tvrdých, až "Rammsteinovských" kytarových riffů, které jsou doplněny především lidovými texty, kterým nechybí vtip a nadsázka. O ty se jako již tradičně stará duo zpěváků Luboš Valeček s Miroslavem Cislerem, kteří se opět trefně doplňují v jejich pěveckém přednesu, ale svoji troškou do mlýna přispěl i žádaný textař Michal "Márdi" Mareda z Vypsané fixy. Ten má na svědomí dva texty v písních Šelma Sedlák a Koníček a díky jeho talentu je dokázal skvěle přizpůsobit stylu kapely Trautenberk. Texty se opět točí kolem požitkářství, jídla, lesa a hor a na romantické songy o lásce zde opravdu nenarazíme.

Album po krátkém intru otevírá skladba Když už tak už, která je dle mého nejpovedenější z celého alba. Najdeme zde více hudebních zvratů, ze kterých se mi líbí především níže posazený refrén a je znát, že kapela si s peckou při skládání více pohrála. Textově pojednává o společenských moderních trendech, které zpěváci povyšují ještě na vyšší úroveň a namísto oblíbeného suchého února je pro ně největším utrpením tzv. únor nemastný! "Nechci chytat módní trendy - už nechci jít s dobou. Na trhu ojetin sbalím Agátu Hanychovou," nebere si kapela v textu servítky.

Z letních hudebních festivalů fanoušci jistě už budou znát singl Hory volají, který sloužil jako předzvěst nového alba a upoutal na sebe mimo jiné i povedeným klipem s herečkou Markétou Hrubešovou. Tahle píseň má díky jednoduše zapamatovatelnému melodickému refrénu největší ambici na hit a stejně tak dobře budou fanoušci už dobře znát i píseň Umaštěný tváře, která taktéž spatřila světlo světa ještě před vydáním. Ta už sice nedisponuje takovým silným hitovým potenciálem, jako předchozí singl, nicméně co posluchač dlouhodobě zná, to si časem i oblíbí a tady to bude nejspíš platit.

https://www.youtube.com/watch?v=gIk5iAf3014

Na albu se objeví i několik zajímavých hudebních hostů. Členy slovenské kapely Horkýže Slíže můžeme slyšet ve skladbě Prach a broky, kterou rovněž nabubnoval Tomáš Hajíček jr. z kapely Krucipüsk, stejně jako Šelmu Sedláka, která jakoby svým feelingem i do repertoáru Krucipüsku mohla klidně zapadnout. V téhle písni si také zazpíval i zmíněný autor textu, Márdi z Vypsané fixy.

Na koncertech by mohla dobře zabírat i píseň Nelži nebo Dělej si co chceš, pojednávající i rodičovských starostech, nicméně která z deseti novinek se v koncertním playlistu usadí dlouhodobě, to se pozná až dle reakcí publika na živých vystoupeních a počtu poslechů na streamovacích platformách. Sojčí terror je každopádně album vyvážené, hudebně i zvukově vyzrálé a jemnostpánům Trautenberkům se opět povedlo.