Slavnosti piva pod komínem se rozloučily ve velkém stylu

Slunečné počasí, plný areál spokojených lidí, skvělé pivo a hudba, která zněla po dva dny Záhlinicemi až do pozdních nočních hodin. Takové byly letošní Slavnosti piva pod komínem, které se uskutečnily 22. a 23. května v areálu záhlinického pivovaru. A přestože se festival opět nesl ve znamení dobré nálady, nechyběla ani špetka nostalgie – letošní ročník byl totiž podle pořadatelů tím posledním.  

Do Záhlinic si zamířily vychutnat bohatý rockový program stovky návštěvníků z celého regionu i vzdálenějších koutů republiky. O úplný otvírák se postarala už v 15 hod. vyškovská kapela Dark Gamballe, následovaná lety prověřeným Motorbandem. Pod komín pak v pátek lákaly především tradičně oblíbené kapely jako Doga, Alkehol, Panoptiko nebo Protheus. Zajímavou ohnivou show v závěru prvního večera předvedl tribute slavné německé kapely  - RCZ Rammstein.  

Sobotní program pak zahajoval svérázný písničkář Záviš, jehož v programu následovaly kapely Premier a Terrapie. Právě její frontman Miro Šmajda si přichystal pro pořadatelskou rodinu Zakravačových malé překvapení na závěr svého vystoupení, kdy ji vyzval na podium, aby si s ním zazpívali jednu ze známých písní, ve znamení rozlučky s festivalem. Tento okamžik byl příjemným gestem ze strany kapely a patřil jednoznačně k těm největším highlitům letošního festivalu. Při sobotním odpoledni pak uhranula publikum fantastickým vystoupením i mladá pražská kapela Jamaron, která potvrdila roli jednoho z nejzajímavějších rockových objevů na současné scéně a při své záhlinické premiéře rovněž získala spoustu nových fanoušků. Publikum pak tradičně rozparádil a řádně rozhýbal frontman Martin Mihalčín s kapelou Heĺenine oči a sborové zpěvy publika se nesly Záhlinicemi i při oblíbených hitech kapel Komunál nebo Harlej, která už jednoznačně sází na hitovky z novější éry s Tomášem Hrbáčkem u mikrofonu.

Letošní ročník měl ale zároveň i onen zvláštní nádech loučení s touto jedinečnou akcí. O to více si pak chtěli všichni závěrečný festival užít, což se povedlo. Nejen při letošním ročníku totiž opět vznikaly zážitky, na které bude spousta lidí dlouho vzpomínat. Slavnosti piva se za roky své existence staly jednou z nejoblíbenějších kulturních akcí v regionu. Hlavní zakladatel akce, promotér Lumír Zakravač sem pravidelně přivážel známé kapely, které lákaly tisíce návštěvníků. Festival se pyšnil především přátelskou atmosférou a „domácím“ prostředím, což mělo své jedinečné kouzlo, které jej odlišovalo od ostatních. Letos se festival rozloučil důstojně – ve velkém stylu, s plným areálem a s pocitem, že na podobné akce se nezapomíná.  „Po tomhle festivalu se nám bude stýskat.“ Právě tato slova byla během posledního večera slyšet nejčastěji.

FOTOGALERIE PÁTEK ZDE!!!

FOTOGALERIE SOBOTA ZDE!!! Brzy se můžete těšit i na tradiční videoreport ze Slavností piva pod komínem plný rozhovorů s kapelami, fanoušky i pořadateli. Sledujte náš Facebook a Youtube a nic vám neunikne.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Lumíre, děkujeme!

Při posledním ročníku festivalu Slavnosti piva pod komínem přepadla snad každého, kdo tuto akci pravidelně navštěvuje, jistá dávka nostalgie. Užíváte si všudypřítomné úsměvy a dobrou náladu, ale zároveň vám dochází, že by to mělo být na tomhle místě a s touhle partou naposledy. Nechcete si to připustit, ale rozhodnutí pořádající rodiny Zakravačů musí každý soudný člověk obeznámen s důvody naprosto chápat a respektovat. Jsou zkrátka věci, které mají v životě prioritu a myslím, že za 29 let pořádání Slavností piva bylo jejich prostřednictvím vydáno tolik pozitivní energie, že v tuto chvíli je potřeba dát si minimálně nějakou přestávku k jejímu opětovnému načerpání i z jiných zdrojů. Pro návštěvníky je festival víkendová radovánka, pro pořadatele téměř celoroční práce a starosti, aby vše bylo dotaženo k dokonalosti. A Lumír Zakravač je v tomhle špičkový promotér, jehož akce oceňují nejen návštěvníci, ale i účinkující. Každý muzikant, se kterým se na jeho festivalu v zákulisí dáte do řeči, oceňuje přátelskou, až rodinnou atmosféru a servis, se kterým na jiných akcích nebývá pravidelně zvyklí. Zde to není jen o tom odehrát koncert a odjet. Tady se většina kapel ráda zdrží a chce prožít právě tu neopakovatelnou atmosféru anebo si i pošmáknout na čerstvé domácí zabíjačce. Proto se sem mnoho interpretů rádo vrací. V mnoha případech to tady funguje na přátelské bázi, přestože kapely samozřejmě potřebují i honorář. Součástí festivalu pak byl řadu let i bohatý doprovodný zábavný program, jehož se často účastnili slavní herci nebo sportovci. A nejsou to samozřejmě jen Záhlinice, byla to i dlouhá léta Slavností piva na Kamínce, které se staly pro některé generace kultovními. Dovolím si proto i osobní vzpomínku. Poprvé jsem tuhle akci navštívil, když se sem Lumírovi podařilo přilákat v roce 2001 kapelu Kabát, která zde ještě hrála na podiu speciálně pro ni prodlouženém a smontovaném z lešeňových trubek. Dnes pro tuhle slavnou partu nepředstavitelná rarita. Od té doby jsme Slavnosti piva s kamarády navštěvovali každoročně a byly to pro nás vždy takové letní Vánoce, na které se každý těšil. Díky Lumírovi a Jarušce jsem pak také dostal i u nich příležitost fotit kapely přímo pod podiem, být svým tehdejším hudebním idolům z mládí více na dosah a mít možnost rozvíjet svůj koníček, který přešel v tvorbu pravidelných reportáží ať už pro web nebo pro noviny. Odnesli jsme si odtud hromadu zážitků a vzpomínek a já osobně v roce 2012 i svoji dnes už manželku a maminku dvou krásných dětí. I tohle jsou příběhy, které díky těmto akcím mohly započít a věřím, že každý ze „štamgastů“ by přidal ten svůj. Za tyhle všechny i za sebe osobně bych tedy chtěl Lumírovi a jeho rodině i touto cestou poděkovat za mnoho let, které se organizaci festivalu věnovali, za jejich přátelský přístup a za to, že k nám do regionu pravidelně zvali špičkové česko-slovenské kapely, za kterými bychom museli dojíždět někam jinam. Děkuji a stále věřím, že jsme se s celou tou širokou partou okolo festivalu neviděli naposled.

Jakub Malenovský