top of page
MOJE TVORBA TAKÉ ZDE:

Záhlinické Slavnosti piva pod komínem opět nezklamaly


Další úspěšný ročník mají za sebou oblíbené Slavnosti piva pod komínem v Záhlinicích, které znovu probíhaly od čtvrtka do soboty (23. - 25.5.2024). V rámci hudebního programu se na podiu vystřídalo neuvěřitelných třiadvacet kapel a rockoví fanoušci si opět přišli na své. Hlavními hvězdami byly kapely Tři sestry, Traktor, Alkehol, Desmod nebo Walda Gang, které již patří ke zdejším stálicím. Velkého úspěchu se však dostalo i slovenské kapele Heľenine Oči, která si po loňském úspěchu vysloužila opakování a letošním počínáním si tady určitě ještě polepšila. Úspěšnou letošní premiéru pak zaznamenali pod komínem Protheus, Panoptiko či Motorband.


Počasí letošnímu ročníku rovněž přálo, a pokud zazlobilo, tak jen krátkými dešťovými přeháňkami, které nijak chod festivalu neohrozily. Celý prodloužený víkend v záhlinickém pivovaru se nesl tradičně v dobré náladě a k dokonalosti chybělo snad jen promítání úspěšného tažení českých hokejistů na Mistrovství světa na velkoplošné obrazovce u podia. Vyřídit a zaplatit povolení k veřejnému vysílání asi však není úplně jednoduché, nicméně z minulosti víme, že to na některých open-air festivalech zafungovalo a třebaže kapela hrála, měli fanoušci přímý přenos hokeje na obrazovkách u podia alespoň beze zvuku a přispívalo to ke spontánním radostným okamžikům. Lidi rádi tyhle zápasy sledují hromadně a ruku v ruce by tím v tu chvíli narostla i návštěvnost areálu a stoupla by jistě i výtoč piva. Řada lidí totiž v sobotu dorazila do areálu až po skončení semifinálového utkání. Mnoho diváků si však i díky internetu našlo cestu ke sledování zápasů na svých zařízeních a po různých koutech jsme mohli potkávat hloučky lidí přilepených u notebooků či mobilů. Úspěšné výsledky našeho týmu ve vyřazovacích bojích pak přispívaly k hromadnému veselí na festivalu. Pochvalu si pak jistě zaslouží bezchybná organizace celé akce, bohatá nabídka občerstvení a piv a především čistota areálu i sociálních zařízení. Léta zkušeností jsou tu znát a s každým ročníkem se komfort pro diváky ještě více vylepšuje.

Čtvrtek

Začátek festivalu ve všední den mimo prázdniny je stále přeci jen trochu neobvyklý. Štamgasti už si ale nějak zvykli a mnoho z nich si bere na oblíbený festival dopředu dovolenou anebo první den přetrpí bez alkoholu. Kolem čtvrté odpolední, kdy přicházíme do areálu, už tak je na místě docela dost lidí a první vystoupení má za sebou kapela Free Fall. Po ní nastupuje na podium první větší highlight prvního dne festivalu, což je sólové vystoupení bubeníka Miloše Meiera s projektem nazvaným Drumming Syndrome. Mlátička z kapely Dymytry si uživá svou třičtvrtěhodinku slávy a řada fanoušků obdivuje jeho umění, které nezvykle doprovodil i hostující kytarista. Miloš je jednoznačně jedním z nejlepších rockových bubeníků u nás, žije tím a zúročuje svou píli ve zkušebně.

Po něm přichází první vystoupení zdejšího oblíbence Mira Šmajdy, nyní se svou mladou kapelou Terrapie. Premiéru už zde zažili loni a to vcelku úspěšnou a nyní si je přišlo prohlédnout ještě více diváků, kteří viděli nejen ohnivou show, ale i celkem chytlavé pecky, které si s kapelou mohli zazpívat. Oproti loňsku navíc kapela byla namaskovaná v kostýmech Jokera a bylo to fajn i pro oko fotografů. V kontrastu Mirova vystupování s Walda Gangem je v Terrapii alespoň znát nějaký vývoj a snaha se posunout a tvořit, kdežto slavnější kapela již pár let bohužel ustrnula na mrtvém bodě a opakuje stále totožnou show.


Milým překvapením byl pro mnohé jistě Protheus. Dnes již bývalý zpěvák Dymytry se svou novou kapelou předvedl sympatické a povedené vystoupení a jeho festivalový set zaujal. Nový projekt na české rockové scéně se známou tváří je jistě oživením a pro pořadatele další tahák v line-upech různých festivalů, kde jej letos určitě často fanoušci potkají. Jistě si zaslouží opáčko i v Záhlinicích při některém z dalších ročníků. Šanci jsem opět dal i kapele Panoptiko a zaujalo mě asi jen tak 20% písní z jejich koncertu. Poté jsem raději šel sledovat čtvrtfinále českých hokejistů proti Americe do útrob pivovaru. Ona ta jejich show je hezká na oko, trefili se do něčeho, co tu na české scéně není a je to takový rockový cirkus. Hezky se to i fotí, ovšem po hudební stránce mě to stále ani po několikátém poslechu nedokáže oslovit. Spoustě fanoušků se to však líbí a proti gustu žádný dišputát.


Ze čtvrtečního večera si však odváží absolutorium kapela Alkehol. Přestože taktéž letos nepředvádí nic nového v repertoáru, zúročuje na pódiích léta zkušeností a svým přirozeným muzikantským výkonem prostě posluchače dostanou. Jejich pivní hity už zná za ta léta každý a pokud hrají v takto pozdní hodinu, je jistota, že s nimi bude zpívat celý areál. Dnes už prostě legenda.


Pátek


V pátek se vracíme na místo činu v totožný odpolední čas jako o den dřív. Koncert právě vystupující kapely Minami nás nějak míjí a než se rozkoukáme a uděláme pár rozhovorů do videoreportu, hraje kapela Turbo. Tu ocení hlavně ročníky o něco dříve narozené, jež legendární hity této kapely provázely na zábavách a fanoušků je už před podiem hodně. "Díky já jdu dál, budu vzpomínat...", notuje se v jedné z nich a areál ožívá.

Na plné obrátky už to však frčí při vystoupení skupiny Heĺenine oči ze Slovenska. Tahle banda to tu rozsekala loni a letos to bylo ještě lepší. Chlapci s sebou dovezli i pyro a přestože nehráli ještě za tmy, tak to bylo hodně efektní a spolu s jejich energickou show to bylo parádní. Divoký frontman Martin Mihalčín dokáže strhnout svým výkonem celý dav na svou stranu a se spoluhráči rozpumpoval snad všechny ve festivalovém areálu. Tohle tady na domácí scéně poslední dobou trošku chybělo - kapela, co má drive! Spousta zajetých part už si odbrnká to své jisté, ale na těchhle klucích je vidět snaha zaujmout české publikum a dát mu maximum. K téhle skočné muzice se navíc divoké tanečky docela hodí. Z poslechu desek ne až tak oslnivé, ale na koncertech podávají perfektní výkon a myslím, že se do Česka budou vracet čím dál častěji.

Páteční konstalace přála i dalším kapelám. Skvělý výkon předvedli rovněž šumavští Trautenberk, kteří si po loňské premiéře v Záhlinicích taktéž vysloužili reprízu a také by se dalo říct, že to bylo ještě lepší než loni. Publikum už mělo více naposlouchané jejich nové hity z alba Vzpoura kanců, do show přidali další nové prvky a jejich koncert byl v závěru vyšperkován hostováním Supice Veroniky ze Tří sester v písničce Netáhlo, kterou jim pomohla nazpívat i na albu. Tyhle momenty vždy oživí takový ten festivalový "stereotyp" a přestože Tři sestry měly v programu následovat a tak trochu by se to i nabízelo, bylo to pro mnohé velmi příjemným překvapením a přítomnost Supice si evidentně užívali i kluci z Trautenberka.

Totéž co bylo popsáno u Alkeholu výše, platí i u kapely Tři sestry - prostě legenda, která nezklame a opět to byl vrchol večera, tentokrát pátečního. Tyhle kapely, ať zahrajou kteroukoliv písničku, tak ji většina lidí v publiku bude znát a na festivalech se zpravidla hraje výběr toho nejlepšího, což také Sestry udělaly. Od začátku až do konce se tedy jelo ve velkém stylu, publikum bylo už řádně naladěné a horečka páteční noci byla v tu chvíli na maximu. Super koncert.


Sobota


Nastává sobotní Sophiina volba - koukat na semifinále hokeje anebo se vydat do Záhlinic už po poledni? Volíme nakonec Záhlinice, protože nás čeká ještě nějaká reportážní práce a s některými lidmi se tu potkáváme jen jednou v roce, tak by byla škoda promarnit čas v téhle prima společnosti. Přijíždíme těsně po úvodním buly a hokej se tu sleduje v hloučcích na parkovišti, u prodeje vstupenek, pod pivními stany i zákulisí v pivovaru, kde taky nakonec kotvíme a přidáváme se k fandění. O přestávkách natáčíme video a je nám trochu líto kapel Street 69 a Fleretu, které chytly zrovna čas v době tohoto důležitého zápasu. Obzvlášť Fleret hraje při vyvrcholení semifinále a stylově fandí i kapela na podiu, kdy je frontman Zdeněk Hrachový oděn do českého národního dresu a spolu s hostující zpěvačkou Zuzanou Šulákovou mají na hlavě fanouškovské čepice. S paní Šulákovou jsou jejich koncerty vždy okořeněny něčím navíc a jen mě mrzí, že jsem jejich záhlinické vystoupení neviděl kvůli hokeji celé. Nicméně fanoušci pak vítězství spolu s kapelou hezky oslavili a nálada i díky tomu byla všudypřítomně lepší.

Letošní premiéru zde zažívala i kapela Motorband. I já jsem ji viděl snad poprvé v životě a jejich koncerty mě doposud nějak míjeli. Na Moravě tahle původně teplická banda moc nevystupuje a zažila už tolik personálních rošád, že je pro běžného fanouška špatně identifikovatelná. Téměř na každém novém albu je nejméně nový zpěvák a hlavně ten dělá kapele ksicht. Motorband měl hodně našlápnuto v osmdesátých letech, kdy zde začínal např. Kamil Střihavka nebo členové Kabátu. Zpočátku se jim dařilo o malinko více než jejich, dnes už slavnějším teplickým kolegům, ale jelikož se sestava pořád nějak lepila, nedokázala se kapela udržet v takovém chodu, aby dosáhla nějakého většího úspěchu. Nicméně jméno pořád má a to lidi láká minimálně k poslechu na festivalu. V současné době je za mikrofonem poměrně kvalitní zpěvák Petr Kutheil, který již má nějaké zkušenosti a s ním kapela na pódiu zní dobře. Tak snad to spolu vydrží dlouho. Chtělo by to minimálně získat dlouhodobě svoji tvář, aby si to konečně sedlo a lidi si pak kapelu oblíbí.

Walda Gang - co napsat?! Stále stejná show, stejné písně, stejné hlášky jako rok, dva, tři před tím a možná ještě déle a lidi to pořád baví. Hity jsou super, to je jasný, proti samotným písničkám nelze nic namítat, ale už by to chtělo trochu inovovat! Nevím sice přesně, co se odehrávalo během koncertu před pódiem, ale pokud titul "Malá Pí*a" patřil někomu z diváků v předních řadách, tak to ze strany kapely bylo poněkud trapné. (Pokud je někdo z přítomných seznámen se situací, napiště nám to třeba do komentáře.)

Vrcholem sobotního programu pak byl koncert oblíbené kapely Traktor, která už je takovým inventářem festivalu a stejně jako Walda Gang nevynechala ještě žádný ročník. Lidí se před pódiem sešlo neskutečně mnoho a užili si výběr jejich hitů, který byl okořeněn bohatou pyroshow a Traktor, který se zde už cítí jako doma, předal svým fanouškům opět maximum a spolu s nimi si koncert evidentně užil. Posledním velkým jménem pak byli Desmod ze Slovenska, kteří se sem taktéž rádi vrací a rovněž zde mají vděčné fanoušky. V jejich případě už by to ale také chtělo oživit repertoár něčím novým, ale dle všeho už se ve studiu na novém počinu pracuje tak snad se dočkáme v následujících letech. Každopádně osvědčené pecky zaujaly v Záhlinicích i tentokrát a publikum bylo spokojené.


Co dodat závěrem? Snad jen, že to zase rychle uteklo a bylo to opět skvělé. Letos možná ještě o něco více v pohodovější náladě, než v letech předešlých. Všude samé úsměvy, dobrá nálada, fajn lidi všude okolo, festival bez organizačních nedostatků a časových skluzů - sem se prostě člověk vždy rád vrací a platí to jak pro diváky, tak i pro kapely. Příští rok se přijeďte přesvědčit!


FOTKY budeme průběžně doplňovat na Facebook a samozřejmě i do naší fotogalerie!


Videoreport s rozhovory očekávejte v průběhu následujících letních dní. Pokud nechceš promarnit premiéru, dej odběr našemu YouTube kanálu a nic ti neunikne.

Kommentare


  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram
 THE ARTIFACT MANIFAST: 

 

This is a great space to write long text about your company and your services. You can use this space to go into a little more detail about your company. Talk about your team and what services you provide. Tell your visitors the story of how you came up with the idea for your business and what makes you different from your competitors. Make your company stand out and show your visitors who you are. Tip: Add your own image by double clicking the image and clicking Change Image.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY: 

Přihlaš se pro odběr novinek:

 SEARCH BY TAGS: 
ponavafest.png
bottom of page