ŠKWOR přijel do Slušovic v super formě
Zajímavým a pro mě nedalekým místem, kde se začaly poslední dobou dělat open-air koncerty je dostihová dráha ve Slušovicích na Zlínsku. Zahrálo si tu už celkem dost velkých českých kapel a začátkem září sem zavítala i skupina Škwor. Té tady předskakovali Hanz´s Fuckers a spojení těchto dvou oblíbených kapel bylo důvodem se na tohle neobvyklé koncertní místo zajet podívat.
Soumrak v září nastává už celkem brzy, také už nebývá úplně teplo, ale ještě před setměním tu funkci rozehřívačů publika dostala domácí a dnes už celkem kultovní moravská zábavovka Kosovci, kde nechyběl ani pověstný živý maskot Laďa Běss a ten se snažil jako vždycky lidi správně nahecovat. Tahle banda se ani za ta léta, kdy jsme na ni chodívali na zábavy nezměnila, ani co se repertoáru týče, jede si pořád to svoje, co je osvědčené a lidi si je rádi poslechnou, protože je to jedna z těch spíše kvalitnějších a lety prověřených zábavovek.
Hanz´s Fuckers už nastoupili na podium za tmy a ta jejich koncertu slušela. Většinou kluky vídám na fesťácích, kde přeci jen ještě nedostávají tak dobré časy, aby mohli hrát za tmy, ale tady to s velkými světly vypadalo fakt dobře a kluci se ani na velkém podiu neztratili. Zkrátka už mají něco odehráno a mírná nervozita byla znát snad jen před koncertem kvůli náhlé absenci vlastního zvukaře. Na podiu však už bylo vše OK a i místní zvukový mistr dokázal nakonec kapelu nazvučit bez potíží a vše hrálo, jak mělo. Publikum na HF taky reagovalo přívětivě a díky těmto předskakování před "velkými kluky", jako je Škwor nebo Harlej se dostávají do podvědomí rockových fanoušků stále víc.
Škwor je s nástupem nového kytaristy nyní v opravdu dobré formě. Předchozí Martin Volák taky nebyl žádné ořezávatko a mrzelo mě, že v kapele dlouho nevydržel, ale i Honza Chudan vnesl do už zaběhlého stereotypu značnou dávku nové, mladické energie, pohybem na podiu strhává i kolegu Tomáše Kmece a fakt se na to dá dívat, jako když kapela byla v začátcích. Některé velké kapely už po letech jakoby zakrní, samozřejmě i věk už nedovolí některé divoké kousky co v mládí, ale když pak příjde nějaký čerstvý vítr, který (nejen) podiovou prezentaci nakopne, není to občas na škodu a tady se to podařilo. Z toho důvodu se mi líbí právě i předchozí Hanz´s Fuckers, kde je vidět na klucích ta dravost a snaha. Sportovní terminologií by se to dalo přirovnat k hráčům, kteří se snaží dostat o ligu výše. Ti co už jsou v extralize si s klidem hrají to svoje profi s vědomím toho, že pokud něco zásadně nepodělají, riziko pádu o ligu níž je minimální :) No a když pak příjde borec z nižší ligy do profi klubu, tak se taky snaží, aby nezapadl a ukázal, že je tam právem což je např. případ Honzy Chudana.
Toliko sportovní okénko a nyní zpátky ke koncertu. Škwor ho zkrátka odehrál skvěle, oproti festivalu v Záhlinicích, kdy jsem kluky viděl naposled a což byl teprve druhý koncert s Honzou, tak nyní působily zase o něco víc sehraněji, i nálada na podiu byla velmi uvolněná a prostě jim to teď evidentně šlape. Jsem proto docela zvědav, jak bude vypadat další nové album v této nové sestavě. Nyní se zatím přehrává zatím poslední deska Tváře smutnejch hrdinů a hodně prostoru dostávaly pecky spíše z novodobější éry kapely, ale zaznívaly samozřejmě i ty starší osvědčené hitovky, bez kterých by asi lidi kapelu nenechali slézt z podia. Na dostihovce tedy areál celkem dobře zajištěný, rozlohově tak akorát pro podobné akce a klidně i pro nějaký fesťáćek a výkony kapel taktéž bezchybné. Škwor se nyní chystá na podzimní unplugged tour do vnitřních prostor, což bude určitě taky zajímavé a písničky v tomto akustickém provedení spolu s hosty znějí zase trochu jinak, o čemž už nás kapela přesvědčila v roce 2019, takže si to někde jistě rádi letos s nimi zopakujeme.
