top of page
MOJE TVORBA TAKÉ ZDE:

RECENZE: Divokej Bill - Bazilišek

Divokej Bill letos slaví 25 let na scéně a jako dárek pro sebe a především své fanoušky k tomuto výročí připravil letos na jaře novou desku s obsahem dvanácti skladeb, kterou pojmenovla Bazilišek. Čekalo se na ni šest let a kapela si průběžně nové songy testovala s předstihem i na koncertech, přičemž se jedná o tradiční "Billovské" melodické písně se zpěvnými refrény, jak to mají jejich fanoušci rádi.


Už to sice není ten skotačící Divokej Bill jako za mlada, nicméně tak, jak stárnou a dospívají muzikanti, je dospělejší i jejich tvorba, což je na Baziliškovi znát. Je na něm znát i to, že vznikal během covidových let, což se podepsalo na tvorbě mnoha kapel a jisté frustraci z tohoto nepříjemného období se nevyhnul ani výhradní autor hudby a textů, frontman Vašek Bláha. Nejvíce je to slyšet asi v písních Svět, Soudci a Svoboda, z jejichž textů je jednoznačně cítit, kam autor míří a je jen škoda, že tyhle písničky nebyly vydány bezprostředně v tom divném období nebo jen lehce po něm. Nyní už můžou působit spíše jako takoví pohrobci té doby a nevzbudí takovou emoci, jakou by asi vzbudily tehdy. To však nijak neubírá těmto písním na kvalitě. Naopak se řadí k těm nejlepším na albu, i když zde žádná píseň vyloženě nevyčnívá nad druhou a deska působí (až na výjimky) celkem vyrovnaně.

Deska začíná rozvernou peckou Běžící pás, kde jsou jasně slyšet tradiční "Billovské" nástroje, jako harmonika a housle v jedné harmonii s elektrickou kytarou a je to takový úvod do alba, kdy Vašek Bláha ujišťuje posluchače, že "naštěstí má nápadů plnou hlavu", což je samozřejmě dobře a v dalších písničkách se pak můžeme ujistit, že je náležitě využil. V téhle písni je taky jediná sólová pasáž druhého zpěváka Štěpána Karbulky, která slouží tak trochu jako rapová omluvenka k tomu, že vydání nové desky trvalo příliš dlouho a je tam trochu až zbytečná, nicméně i na tyhle pasáže už jsme Divokýho Billa zvyklí. V dalších písních už Karbulka moc výraznějšího prostoru nedostal, naopak kromě Bláhy si zde odzpíval jednu píseň i kytarista Roman Procházka, což je Temný král. Ta zazněla i ve filmové pohádce Princezna zakletá v čase II a Procházka je i jejím autorem. I na jeho zpěv už jsou posluchači u kapely zvyklí a na každé desce dostává pěvecký prostor, což je vždy příjemným oživením tracklistu, stejně jako např. Špalkovy písně u Kabátu. Temný král je song dělaný pro pohádku a je samozřejmě cítit středověkou tématikou a atmosférou, nicméně z Procházkova repertoáru je asi nejmíň povedený a mému uchu zas až tak nelahodí. Vadí mi tam hlavně to nepovedené frázování, kdy slabiky nezapadají do rýmu, přitom třeba v refrénu by stačilo jednu z nich ubrat a zpívalo by se to naprosto čistě. Ale kdoví, možná je to jen úmysl a je to výhradně věc autora, jak si text složil do úst. Tuhle písničku pak najdeme ještě jednou na samém konci tracklistu i v anglické verzi, neboť pohádka se bude distribuovat i do zahraničí.

Příjemnou poslechovkou je i píseň Nostalgie, z níž je ta nostalgie jasně cítit a tak nějak přesně a jasně vystihuje pocit kluka muzikanta, kterej dospěl, má rodinu a vzpomíná na krásný mladý divoký léta. Nicméně stále žije pro bigbít, kapela šlape a to je dobře. Mezi svižné vypalovačky by se daly zařadit i Magistrála a Sněžná, v níž Vašek vyznává svou lásku k motorovým sněžným skútrům a přízni k motorovým vozidlům se věnuje i v písni Dvě kola, kde je tématem další jeho velký koníček a to jsou motorky.

Pomalejším cajdákem jsou pak Lahůdky, což je i první radiový singl z téhle desky a takový pohodový lovesong. V pomalejším tempu s nese i zmíněný Svět a titulní Bazilišek je spíše taková akustická kytarovka k táboráku. Soudci jsou naopak dobrým protestsongem, z jehož pravdivě smutným textem nelze nesouhlasit, stejně jako se závěrečnou Svobodou, kterou Vašek Bláha věnoval svým dcerám, jejichž hlasy tady rovněž zazní a to dává písničce ještě větší a osobnější rozměr.

Celkově se jedná o album povedené a vyzrálé, s připomínkou doby, ve které vznikalo. Dá se pěkně poslouchat od začátku až do konce, aniž by posluchače nutilo některý slabší kus přeskakovat, zvukově zní hezky živě a svěže a je znát, že za ty roky jsou ty písničky hezky vypiplané. Divokej Bill tady nijak nevybočuje ze svého obvyklého stylu a své fanoušky Baziliškem určitě nezklame. Budeme tedy doufat, že má kapelník Vašek Bláha i nadále dobrých hudebních nápadů plnou hlavu a přetransformuje je do písní i na další desce stejně tak dobře, jako na Baziliškovi a kapela dál bude žít pro bigbít ještě řadu let.

Comments


  • Facebook
  • YouTube
  • Instagram
 THE ARTIFACT MANIFAST: 

 

This is a great space to write long text about your company and your services. You can use this space to go into a little more detail about your company. Talk about your team and what services you provide. Tell your visitors the story of how you came up with the idea for your business and what makes you different from your competitors. Make your company stand out and show your visitors who you are. Tip: Add your own image by double clicking the image and clicking Change Image.

NEJNOVĚJŠÍ PŘÍSPĚVKY: 

Přihlaš se pro odběr novinek:

 SEARCH BY TAGS: 
bottom of page