Doga - nejen o novém albu "Hoď si to" (archiv 2011)

Kapela Doga již za pár dní vydá své nové řadové album. Nejen o tom, jak album vznikalo, ale i další zajímavé informace, nám v rozhovoru prozradil frontman kapely Roman "Izzi" Izaiáš.

Nedávno jste ve studiu dokončili nahrávání svoji osmé řadové desky. Co o ní už v této fázi můžeme prozradit?

No…podle mě a podle kapely je to naše zatím asi nejlepší a nejtvrdší deska. Vrátili jsme se trošku ke kořenům, ale není to úplně tak, že bychom se vrátili úplně na začátek naší tvorby, protože kapela a každý člověk se nějak vyvíjí a tahle deska je podle mě zatím nejvyzrálejší. Fanoušci tam najdou 12 věcí + jeden bonus.

Nahrávali jste v ostravském studiu Citron, kde jste v minulosti už několik alb stvořili, jindy to bylo např. zase studio Propast Petra Jandy. Podle čeho si studia vybíráte?

Ono to víceméně přichází tak náhodně. První desku jsme točili v Ostravě, ale to ještě nebylo ve studiu Citron, druhou už u Petra Jandy, což bylo na popud toho, že nám Petr nabídl natočení desky u jeho firmy, takže se logicky točilo v jeho studiu, třetí jsme točili zase zpět v Ostravě, kde figuroval Petr Slezák, kterej nám produkoval dvě nebo tři desky, pak jsme zase změnili producenta, byl to Yarda Helešic, se kterým jsme točili na Barrandově v Praze, takže tyhle lidi na to měli taky nějakej vliv a teď jsme se opět vrátili do Ostravy, kde jsme svým způsobem doma a pronajímali jsme si tohle studio na zkoušení před deskou a logicky by bylo blbý, odjet natáčet třeba do Prahy, když už jsme to tu měli odzkoušený a Radim Pařízek jako majitel studia nám nabídl skvělé podmínky, takže jsme to natočili tady. A jsme rádi, že jsme se tak rozhodli, protože ta deska je naprosto skvělá. Každý to studio má něco do sebe a teď už zase spolupracujeme s producentem Djordjem Erićem a myslím, že to dopadlo líp, než předchozí Karikatury.

Zmínil jsi Djordje Eriće, který produkuje už druhou vaši desku v řadě. Necháváš producentovi volné ruce nebo do jeho práce i nějak zasahuješ?

Tak v některých věcech si do toho samozřejmě nechávám mluvit, ale v některých věcech, ve kterých mám jasno, tak prostě jsou takhle. Djordje je přece jenom cizinec, kterej tady sice už žije nějakých 15 let, ale některý věci třeba cítíme trošku jinak než on, takže do těch si moc mluvit nenecháme. Samozřejmě ale měl velký slovo, a proto jsme si ho taky brali. Producent je od toho, aby tu kapelu slyšel z venku. Ty jako muzikant jsi v tom zabořenej a proto je strašně důležitý mít producenta.

Budou na novém albu opět nějací hosté?

Nějací malí hosté tam jsou, ale nejsou to žádná slavná jména, kromě Aleše Brichty samozřejmě, který se podílel na dvou textech a zpíval tam vokál v jedné věci. No a když jsme u těch textařů, tak kromě Aleše tam textařsky přispěl i Jarek Nohavica a Petr Šiška.

Aleš Brichta vám často pomáhá ve studiu, píše ti i nějaké texty, na minulém albu byl uveden u jeho jména dokonce i termín „PRODUKCE ČEŠTINY“. Co si pod tímhle pojmem má člověk představit?

Tak ono je to o tom, že přeci jen my jsme z Moravy a díky tomu je ten slang trošku někde jinde a víceméně každej zpěvák potřebuje nějakou tu zpětnou odezvu, pohled z druhé strany a drobnou kontrolu nad tím zpěvem ve studiu. Jsou sice i zpěváci, kteří si do toho kecat nenechají, ale já si to rád nechám zkontrolovat a Aleš už to takhle s náma dělal snad na čtyřech deskách a vždycky to fungovalo. On nám vlastně spoluprodukoval už desku Jsem trochu divnej a od té doby to nějak funguje a jsem za to rád.

Když se ohlídneme dozadu, která z těch všech řadových desek vám dala při nahrávání nebo v tvůrčím procesu nejvíc zabrat?

Těžko takhle říct. Každá ta deska má svůj čas, svoji dobu a nějakou svoji náladu. Každá kapela tvrdí, že nová deska je nejlepší. Tahle deska vznikla strašně rychle i z toho důvodu, že my jsme měli vlastně jen dvě zkoušky, což obnáší být třeba tři dny ve studiu, pak měsíc pauzu a pak jsme šli znova a dali nějaký malý zkoušky, zavřeli jsme se s bubeníkem sami dva, takhle jsme třeba udělali jednu věc a díky tomu ta deska vznikala strašně rychle a byla i rychle natočená. A já musím říct, že i díky tomu, že to vznikalo takhle rychle, tak mám z té desky výbornej pocit, protože co se týče nápadů a rifů, tak co jsme to zatím pouštěli pár kamarádům, tak je to strašně bavilo. Tentokrát to není tak, že trčí jedna jediná věc nad ostatními, jako byla např. Popojedem na Karikaturách, ale ta deska působí dobře jako celek a jsem strašně zvědavej, kterou pecku si lidi vyberou jako hitovku.

A když se zeptám, kterou desku považuješ za tu nejzdařilejší nebo nejúspěšnější?

V našem vývoji měla význam každá deska. Nejvíc ale asi Jsem trochu divnej, protože v té době jsme jeli šňůru s Kabátem a byla k tomu velká promotion. Tu kapelu to tehdy hodně nakoplo.

Pokud se nepletu, tak hlavním tvůrcem většiny vašich písniček jsi ty Izzi, je to tak!?

Ano, všech!

Co ostatní kluci v kapele, nemají tvůrcovské ambice? Neštve tě, že to nechávají jenom na tobě, nebo je ti to jedno a tvoříš raději jenom sám?

Nikdy nikdo z nich nepřinesl nějakou věc, kterou bysme dělali. Já víceméně ty věci sypu z rukávu celkem rychle, takže třeba když dva roky netočíme desku, tak dva roky nic nedělám a občas si jen nahrávám nějaký nápady. Když jsme teď byli ve zkušebně, tak já jsem zvažoval, jestli vůbec budem točit, protože jsem si myslel, že nemám vůbec žádný nápady a pak jsem projel svůj diktafon, kde jsem za ty dva roky měl takový útržky a kousky a zjistil jsem, že mám vlastně materiál minimálně na jednu desku. Něco jsem udělal přímo ve studiu, co jsme zkoušeli před natáčením, něco už jsem měl před tím, takže jsme se nakonec rozhodli, že půjdem točit, protože nějaký materiál byl a jsem rád, že jsme to udělali. Váhali jsme totiž, jestli to udělat, jestli nepočkat ještě rok, ale byla by to velká chyba, protože ta deska by určitě nevznikla taková, jaká je a prostě z ní mám dobrej pocit a se mnou celá kapela. Takže je to i takový strašně spontánní ta deska.

Jde ti to tak rychle i s textama? Kde bereš inspiraci?

No víceméně ty texty jsou hodně ze života. Já nejsem žádnej básník. Samozřejmě čerpám z různých věcí okolo sebe a vesměs je to rock´n´roll, který žiju, a tak píšu ty věci tak nějak přímočaře. Proto si taky nechávám i některý texty napsat. První desku jsem třeba napsal celou já i s textama a u téhle jsem napsal asi sedm textů a zbytek jsem si nechal napsat již zmiňovanými textaři, což jsou lidi, kteří patří k textařské špičce a jsem strašně rád, že je mám na desce. Oni píšou zase jiný texty než píšu já a díky tomu je to zase barevnější. To je taky ten důvod, proč si je zveme, aby ta deska byla prostě pestřejší.

O vás je známý, že často koncertujete, prakticky po celej rok. Jak vůbec zvládáte ten celoroční koncertní zápřah?

My jezdíme hrát v podstatě každej víkend, někdy i dva až tři koncerty za den a snažíme se žít pořád takovej ten rock´n´roll, což bývá někdy i náročný.Takže my se snažíme přes týden třeba vůbec nepít. No a samozřejmě o tom víkendu si to dáme, nějaký ty panáky po koncertě, takže si to nějak užíváme. Je to zápřah, ale zaplať pánbůh za něj, protože jsou kapely, který jezdí pět koncertů za rok a my jezdíme v průměru těch osm koncertů měsíčně, takže to je naprosto skvělý. My třeba ze začátku roku až do dubna nejezdíme vůbec hrát, no a pak si to všechno vyberem až do konce roku.

Baví vás to stále takhle? Neuvažovali jste o tom, že by bylo potřeba zvolnit?

Zatím ne. Už o tom uvažuju tři roky, že zvolníme, ale zatím nám pořád volají a kšefty jsou, takže zatím to nějak neřešíme a uvidíme, co bude dál.

Loni jste vydali DVD se záznamem vašeho unplugged koncertu. Jak ho fanoušci přijali a jaké máte vůbec ohlasy na tyto občasné unplugged vystoupení?

Náklad se víceméně vyprodal, takže to DVD je zlatý a ohlasy byly skvělý.Unplugged koncerty mají svoji atmosféru a my jsme strašně rádi, že jsme ho udělali. My jsme o tom mluvili už asi pět let, teprve nedávno se nám to podařilo udělat, kdy na tom opět s náma spolupracoval Djordje Erić, kterej to snímal z koncertu a pak to jenom smíchal a nijak dál už jsme to neupravovali, jako to třeba dělají jiný kapely, který to dohrávají ve studiích. My jsme to nechali live, stejně jako naše první Live DVD, který je taky v podstatě bez úprav a je to tak, jak je to prostě na koncertě zahraný.

Občas se naskytne i nějaká akustická píseň i na řadovce, myslím že to vaši tvorbu docela vhodně obohacuje. Neuvažovali jste třeba i o natočení celého unplugged alba, třeba i jako bonusovku ke klasickému CD?

Víceméně jsme to vyřešili tímhletím unplugged DVD. Já si myslím, že je zbytečný to točit. Kdo chce, může si to dnes vypálit i do auta, je to sice live, je to živý, ale točit nějakou unplugged desku mi přijde zbytečný. Spíš možná nějaký výběr, protože my máme na každý desce vždycky pár věcí na španělky, takže když si to dneska posbíráš, tak z toho můžeš mít už i řadovou desku.

Jaký je tvůj názor na nahrávání CD v současné době? Má to podle tebe cenu jít klasickou cestou přes CD anebo zkusit využít podobný model, jako udělaly některé kapely, které pověsily nahrávku na internet volně ke stažení za cenu, kterou si určí sami fanoušci?

My, zaplať pánbůh, máme skvělý, ortodoxní fanoušky, jejichž přízeň už máme strašně dlouho a oni si ty desky pořád kupujou. Taky jsme to zvažovali, jestli to neudělat jenom přes internet, jestli to nepustit jen tak ven, ale říkali jsme si, že je to třeba naše poslední deska a ještě uděláme klasickou desku, hezkou, s pěkným obalem, s pěkným bookletem, aby lidi měli důvod si to koupit. Náklad předchozí desky, která vyšla dva roky zpátky, se taky vyprodal. Samozřejmě že každým rokem se to snižuje ty prodeje i celosvětově, ale my teď vydáváme novou desku s tím, že doufáme, že se to taky vyprodá a co bude za dva, za tři roky nechám prostě osudu, protože spekulovat, co bude, je těžký no.

Bereš to i tak, že dřív vlastně byly koncerty jakousi reklamou na CD a nyní je to spíš opačně, že CD je spíš lákadlem k návštěvě koncertů, které kapelu živí víc, než prodeje alb?

Je to tak. Máš to víceméně jako vizitku. Musíš točit nový věci, protože my jezdíme tolik koncertů a nemůžeš jezdit pořád se stejným repertoárem. Takže tím, že vydáme novou desku, přidáme zase pár věcí novejch a některý věci se vyplatí obměnit. Ale logicky musíme pořád hrát ty hity, který tam jsou, jako Nejsi nevinná, Poletuju a Jsem trochu divnej, to prostě na tom koncertě musíš mít. To mají všechny kapely, že hrajou ty největší hity co mají. Ale samozřejmě to musíš oživit těma novýma písničkami a proto se ty desky vlastně vydávají.

Která ta doba byla pro tebe osobně lepší? Kdy se muzikant víc uživil?

My jsme bohužel tu dobu, kdy bychom se uživili deskami nikdy nezažili. V dřívější době bývaly jiný smlouvy, a když to přepočtu zpátky tak deset let, tak těch nosičů se prodávalo dejme tomu 6x tolik. Už jenom když jsme začínali a nějak jsme se vyvíjeli, tak ty prodeje se pohybovali okolo 5-6 tisíc nosičů, za což máš dneska skoro zlatou desku a v tý době by jsme za ni mohli mít hodně peněz, když to přepočítáš. Ale na tu dobu to bylo málo, protože se prodávalo třeba 30 tisíc alb u těch lepších kapel.

Podobně je to dnes i s videoklipy. K zatím poslední desce Karikatury jste žádný klip nenatočili. Myslíš tedy, že už dnes nemá cenu točit klipy?

Klip určitě uděláme, ale nám se to trošku změnilo tím, že jsme dělali to DVD unplugged a nějak jsme prokaučovali ten čas něco natočit. Udělal se jen takovej videoklip z live koncertu, místo klasického videa k desce, ale teď už určitě něco budem točit, už jenom z toho důvodu, že hudební pořady v televizi sice nejsou, ale ty videoklipy se přesouvají na internet, takže to vlastně děláme i kvůli tomu, že to poběží hlavně na internetu. Akorát v těchto dnech řešíme, na kterou písničku to bude, protože vůbec nevíme, na kterou. Dáme to asi k poslechu některým fanouškům v hospodě a nejbližším kamarádům z okolí, kterým tu desku pustíme několikrát a zkusíme dát na jejich názory, protože v tomhle nejsme přece jenom až tak soudní, takže si tak trochu necháme i poradit, co by se jim líbilo jako klip.

Jseš tedy taky toho názoru, že dnes v době internetu, youtube a sdílení na facebooku se klipy zase dostanou více mezi lidi a je to vlastně lepší promo, než když se objevily jednou za čas v televizi?

Určitě, protože hudební pořady v televizi vlastně už skoro nejsou, takže s klipama tu nemáš šanci, až na pár výjimek jako je Fajn Rock Music na Public TV nebo možná ještě Óčko, ale na normálních televizích už tyhlety pořady neuvidíš. Takže to určitě nahradí tady ten internet a já myslím, že není proč brečet, protože když uděláš dobrej klip, tak to klidně uvidí i půl milionu lidí. Běžně se stávalo, že v těch pořadech to vidělo třeba hodně lidí, bylo to sice v televizi, ale to medium prostě přechází zase na jiný medium. Navíc si to teď můžeš pustit kdykoliv a kdo chce, tak se na to podívá. Ovšem musí to být zajímavý, abych to chtěl vidět že jo. Takže určitě se vyplatí zainvestovat a my se v nejbližších dnech musíme rozhodnout, kterou pecku uděláme klipovou.

Letos kapela Doga oslaví 23 let od svého vzniku, patříte už delší dobu k české rockové špičce. Jaké největší milníky, které ovlivnili chod kapely, bys za tu dobu vypíchl?

Hele těch věcí bylo tolik a já si myslím, že každá deska, každej rok a každej náš koncert má na tu kapelu vliv. Tady se nedá říct, že to byl nějakej jeden úspěšnej rok. Každej okamžik té kapely, to žije jako organismus a stejně jak každým dnem žije ta kapela, tak žiješ i ty a to jak žijem ty svý životy, tak to všechno má vliv na tu muziku. I to jakým způsobem žiješ doma a třeba pokud jsi pod papučem, tak v životě podle mě nemůžeš napsat rockovej hit, to prostě nejde, tomu nevěřím. Ty lidi ti prostě musí věřit, co zpíváš, to je celý.

Přesto, nenajde se nějaký největší úspěch, který by měl zásadní význam pro kapelu?

Největší úspěch byl pro nás určitě, že jsme se dostali ze zkušebny a natočili jsme desku. My jsme vlastně v té době vyhráli soutěž Zlatý Ambrož a dostali jsme nabídku točit naši první desku, takže to byl první základní krok, kterou tu kapelu nakopl. No a od toho se to pak odvíjelo. Potom to bylo určitě období desky Jsem trochu divnej… i když každá ta deska má fakt něco do sebe a nemůžu jednu vypíchnout.

Měli jste někdy chuť s tou muzikou vážně praštit? Objevila se nějaká větší krize?

No to se děje s náma, když už třeba hraješ třetí koncert za sebou a nemáš už tu energii žádnou, už chcípáš a říkáš si : „Ty vole, má to vůbec nějaký smysl?“, ale samozřejmě se z toho pak vyspíš a je to naprosto v pořádku. Ale už jsem pár takových situacích zažil. Třeba hraješ někde venku, je kosa jako hovado, hraješ někdy o půlnoci třeba už třetí koncert, tak je to celkem záhul. A my ty koncerty dáváme naplno. Ono odfidlat někde koncert není problém, ale když to jedeš naplno, tak ta fyzická síla už prostě není. A je těžký ten kočár táhnout a není to žádná prdel v dnešní době. Vlastně to nikdy nebyla sranda a vůbec nezávidím těm mladým kapelám, které začínají. To je úplný peklo.

Na závěr se zeptám, kam bys to chtěl ještě s kapelou dotáhnout? Jsou nějaké vysněné cíle? Jsi spokojený, tak jak je to teď?

Pro nás je cílem vydržet co nejdýl, hrát a bavit se, protože my jsme skvělá parta lidí a my si to užíváme. Není to ve stadiu, jako u některých kapel, že spolu na podiu třeba vůbec nemluví anebo spolu vůbec nemluví ani v soukromí a hrajou spolu koncerty. To musí být strašná věc a tohle bych nechtěl nikdy zažít. Díky tomu, že jsme skvělá parta lidí a žijeme spolu o víkendech a třeba s bubeníkem, se kterým hrajeme v kapele společně už 21 let a nemáme po tak dlouhé době ponorku, tak to je největší štěstí, že nás to baví spolu být a že hrajeme tolik koncertů, kolik hrajeme. Takže si přeju, aby nám to takhle vydrželo co nejdýl. Kdyby nám to takhle vydrželo dalších, dejme tomu 10 let, tak to je největší štěstí, které nás mohlo potkat. Samozřejmě ale budeme vděční za každý rok.

Jakub Malenovský

rozhovor vznikl pro www.rockem.cz