Skupina Lucie v loňském roce vydala nové očekávané album EvoLucie, ke kterému v listopadu 2018 odjela úspěšné turné a několikrát vyprodala velké sportovní areny v Praze, Brně, Ostravě a v Bratislavě. V roce 2019 se kapela rozhodla EvoLucie Tour zopakovat, tentokrát se však rozhodla vyjet za svými fanoušky blíže a navštívit více měst v různých koutech republiky. Turné probíhá většinou na zimních stadionech a i letos bývá všude plno. S fotoaparátem jsem navštívil koncert ve Zlíně na Zimním stadionu Luďka Čajky a byl jsem zvědav, jestli kapela příjde oproti loňsku s něčím novým.
Bohužel se tak ale nestalo a Lucie odehrála téměř na chlup stejný koncert jako na loňském turné.(report z Brna 2018 ZDE) Žádné změny v playlistu, žádné inovace co se týče show a pokud tam nějaké byly, tak velmi zanedbatelné. Rozdíl byl možná jen v nové písni Než tě rozkradu, kdy byl za kapelou na obří obrazovce promítán nový videoklip, jinak se koncert oproti těm loňským lišil maximálně jen v průvodním slovu Roberta Kodyma, který dokázal diváky zabavit vzpomínkami na vítězství kapely Lucie v soutěži Mladá píseň Gottwaldov. Když vemu v potaz, že většina skalních si jistojistě udělala loni výlet alespoň do jednoho ze tří velkých měst na koncert tohohle tour a letos chtěla kapelu vidět znova, muselo být pro ně opakování loňského programu nejspíš zklamáním. Chyběl tu totiž jakýkoliv moment překvapení a diváci zkrátka viděli a slyšeli to, co už loni zažili. Samozřejmě, že sem určitě zavítá i daleko více lidí, pro které byly loňské koncerty třeba nedostupné, ale i tak bych očekával po roce alespoň pár drobných změn a ne jen reprízování. Lucie to zkrátka pojala jako pokračování stejného turné, očekávání však asi byla ze strany fanoušků trochu jiná. Nicméně atmosféra v hale byla dobrá a lidé se při známých písních skvěle bavili. Z loňských novinek zabíraly snad jen tři hitovky, které znají lidé z radia, na zbytek reagovalo publikum i s odstupem roku celkem vlažně.
Kapela se místy taky nezdála úplně ve formě. David Koller zapomínal texty v písni Daniela, Robert Kodym se zase úplně netrefoval v písni Panic, občas ujížděla rytmika, ale to se holt stává i profíkům a patří to k živé autentičnosti koncertu. V některých momentech to však skřípalo trochu více a zdálo se mi, že kapela nemá úplně svůj den. Většinu písní však odehrála bez nějakých problémů. Zvuk na ploše byl čistý a bezchybný, na postranních tribunách už to bylo horší. Změna nepřišla ani v přídavcích, na které nechala kapela fanoušky tentokrát možná až moc dlouho čekat a dost netrpělivců se ještě před nimi odebíralo předčasně z haly domů. Zbytek publika si tak i díky většímu prostoru na tancování mohlo naplno užít hity jako Troubit na trumpety by se nám líbilo nebo Černí andělé, jejichž dechovková verze pak ještě vyprovázela z reprobeden diváky ze stadionu.
Oheň; Troubit na trumpety by se nám líbilo
Fotky brzy také na facebooku musicreport.cz