"Dělníci rocku" - jak sami sebe titulují muzikanti z kapely Doga na svém posledním albu Hard werk slaví na stejnojmeném tour nejen třicáté výročí, ale zároveň i prezentují zmíněnou studiovou novinku, která vyšla těsně před Vánocemi 2017. (Recenzi na album Hard werk můžete číst ZDE!!) Jak už název alba, tak i titulek článku napovídá, bylo celé toto turné stylizováno do továrního prostředí a přizpůsobena tomu byla jak celá nová scéna, tak i kostými muzikantů. Kapela oproti předešlým letům zase vše oproti minulým letům zmodernizovala, vezla se sebou vlastní světla i zvuk a výsledkem byl podařený audiovizuální zážitek pro fanoušky, kteří některý z koncertů tour navštívili.
V Brně však padla určitá omezení a tak nemohlo dojít na některé prvky, které byly na jiných koncertech běžné. V klubu Semilasso nemohlo dojít na ohňové efekty nebo na konfety, diváci přišli i oblíbené vrhání hajzlpapírů v písni Já se na to... Nicméně i tak se bylo na co dívat a především světelný ansábl byl skutečně bohatý.
O zahřívání publika se staraly dvě předkapely Booters a Komunál, které s Dogou absolvovaly celou šňůru a především Komunálu se dařilo lidi jakž takž rozpumpovat. Kapela, která už rovněž oslavila 25 let na scéně a dříve působila pod delším názvem Komunální odpad, má přeci jen už také věrnou základnu fanoušků a i když převážná většina přišla na Dogu, našla se mezi nim spousta těch, kteří si dokázali užít i koncerty zmíněných hudebních hostů.
Každá z předkapel dostala prostor něco kolem hodiny a kolem desáté už se za plentou začínala připravovat scéna pro Dogu. Kluci odstarovali koncert ve svářečských kuklách, které už fanoušci měli možnost shlédnout v bookletu alba anebo v novém klipu k písni Fabrika rock´n´rollu, která byla i otvírákem celého vystoupení. Scéně navíc dominovala ještě jedna, ale o dost větší svářečská kukla, v jejíchž útrobách byl ukryt Mrňus za bicími a v jejímž hledí se ukrývala obrazovka promítající různé animace v průběhu celého koncertu. Scéna byla promakaná do detailu, včetně stojanů na mikrofony nebo airbrushe na kytarách, objevily se i velké větráky s barevně nasvícenými vrtulemi, které však už byly součástí jejich scény v minulých letech, tentokrát však stylizovaně zapadly o něco lépe. Na podiu Semilassa však byla scéna jakoby hluboko utopená a nevynikla tak skvěle, jako např. při halovém koncertu v Ostravě. Koncepčně by tohle tour i vzhledem k výročí do velkých hal patřilo celé a určitě by se dalo do jisté míry srovnávat i s posledním velkým turné Škworu. Doga se však zatím do velkých hal nehrne a vyhovuje jí hrát každý víkend raději v menších sálech, ale za to pravidelněji. Každý to má holt nastavené jinak a lze to i pochopit. Izzi je rocker celým srdcem, má rád kontakt s fanoušky a chce hrát. Těžko si ho proto zatím představit, jak se doma válí na gauči a čeká půl roku na turné. Po stránce technické a hudební by však ostudu ve velkých halách s touhle šňůrou neudělali, otázkou je, jak by to bylo např. s návštěvností, ale to je pokaždé sázkou do loterie.
Více než výletem do třicetileté historie se playlist zabýval novými skladbami a konečně od Dogy zazněly více než tři novinky během koncertu. Vždy je obtížné vyřazovat staré oblíbené věci novými, ale tentokrát se toho Doga nebála a zahrála asi šest nových kusů, i vzhledem k tomu, že byl od vydání alba k turné dostatečný časový odstup a lidi si měli možnost nové pecky naposlouchat. Vše si hezky sedlo a jelikož je nová deska velmi vyvážená, zapadaly i nové kusy do playlistu celkem přirozeně. Potenciál zakotvit v něm delší dobu mají určitě pecky Fabrika rock´n´rollu, Vítězná, Lepší než ex a snad i Beskydy, naopak poteciální hitovka Dej mi duši svou, která na desce zní skvěle, byla v koncertní verzi nepřesvědčivá. Po delší době se do playlistu vrátily i pecky jako např. Laně jdou nebo Stíny, které byly věnovány vzpomínce na bývalého zesnulého basáka Pepu Šika, efektním kusem byl i Bílej sníh, při kterém si diváci mohli přeci jen vychutnat nějaký ten efekt navíc v podobě padajícího saponátového sněhu. Jinak byl seznam odehraných skladeb celkem vhodně zvolen a dotkl se alespoň jednou písní vždy jednoho alba z historie kapely, snad výjma desky No a co!!. Kapela tak zabila dvě mouchy jednou ranou a ani o největší hity nikdo nepřišel.
Následující poslední dva koncerty Hard werk Tour v Pardubicích a Žďáru jsou dnes již také minulostí a uvidíme, jakými koncertními kroky a vjakém stylu bude kapela dál pokračovat. Za dveřmi je pomalu venkovní festivalová sezona a tam na velkých podiích bude chtít Doga jistě své nové album taktéž řádně zpropagovat. Nová scéna zde bude určitě dobře vynikat.
Na koncertě jsme měli zastoupeno i pár kamer a pokud se zadaří, chystáme odtud malé překvapení. Zatím se můžete níže mrknout alepsoň na hrubě sestříhanou ukázku, jak to v Brně vypadalo.